Návštěva 7 díl

8. ledna 2011 v 17:51 |  Návštěva
Tady je další díl mojí Fan Fiction o Mitchelovi, tak doufám že se líbí a můžete nechat i koment, budu jen ráda:)


Když jsem ho viděla, myslela jsem, že se zhroutím. Srdce mi začlo tlouct jako o závod, tep mi vyskočil do nehorázných výšin a asi sem přestala dýchat. " jee támhle je. Ahoj Naty, já sem Mason" šel ke mně, podal mi ruku a vlepil mi pusu. "Ahoj já Naty" řekla jsem rozklepaně. Když ke mně mířil Mitchel, rychle jsem se koukla na naše a ty na mě koukali pobaveně. "Ahoj, já jsem Mitchel" řekl, podal mi ruku a vlepil pusu. "a-a-a-ahoooj ja jsem Naty" řekla jsem a myslela jsem, že se zblázním. Mitchel Musso..osobně..stojí přede mnou. Dal mi pusu! Já musím snít, sem už blázen!! řekla jsem si. Štípnutí, potřebuju štípnutí! Auuu to bolí. Sem to s tím přehnala! Nesním, stojím tu a v obýváku se mnou celá rodina Mussoových. Rozhlédla jsem se a viděla, jak se Marc cpe a směje se. "Nesníš" řekl mi. Aha, takže viděl, jak sem se tu štípala. On si fakt musí myslet, že jsem úplný blázen. " tak co, jak se to venku vyřešili a jak se to vůbec dozvěděli?" zeptal se svědomě Nick. " No", začal Mason.."pamatuješ, jak jsme měli tajně letět do Mexika? Nikdo to nevěděl a po příletu tam stejně byli?" optal se rozzlobeně taťka. " no vím" řekl Nick. "tak to samé se stalo teď! Ten oplzlý pilot vždycky podá informace předsedkyni fanklubu v dané zemi. Teď to udělal zase" "tak to NE!! Má okamžitě padáka!" zlobila se Ashley. "No a jak jste to vyřešili? Nechceme, aby Kájův dům byl ve věčném obležení.

Takhle stačí, kolik toho musí obětovat!" zeptal se znovu Nick a trpělivě čekal na odpověď. " No to si vzal tady na starost mistr a proto to tak dlouho trvalo. Ne jen, že s každým jsme se vyfotili, ale také je tam přemlouval aby to nerozšiřovali dál, že jste pro nás důležití a že nechceme aby Vás otravovali. Jasně, že začali vydírat, ale on velkoryse slíbil, že uspořádá koncert. Takže za týden by ho měl mít v Praze. Sem zvědavej. Jak se to všechno stihne. Co vím, tak O2 arena se musí zamluvit tak půl roku dopředu" dořekl a mě pohled padl na Mitchela, který se na půl mračil a na půl usmíval. " Za týden? Hmm to by snad neměl být problém, zkusím tam zavolat a termín snad najdeme. Když se tam nebude hrát hokej, tak by neměl být problém. Jdu tam zavolat tak mě na minutku omluvte" řekl taťka a odešel telefonovat. " Gumídky mi nech! Sou moje!! Se koukni, kolik si toho už sežral! Ty máš snad tasemnici ,nebo nemoc!!" uslyšela jsem a než jsem se stihla uhnout, přiletěl mi na hlavu tác a gumídci letěli všude. "tyjo Naty promiň! Já jsem nechtěl, nemůžu za to, že mám gumídkožroucího bratra! Není ti nic?" ptal se mě se smíchem Marc. Ještě že už to bylo skorem prázdný, jinak by to zadunělo víc!" smál se mi. "Tyjo, ten gumídek vypadá, že chce utéct" "se mu nedivím, mít v okolí takovýho požírače gumáků jako je Mitchel" řekl a otočil se na bratra. Ten se na mě culil s plnou pusou medvídků. " Joo v pohodě. Nic mi není, ale toho méďu radši schovám, aby neměl nějakou psychickou újmu!" odpověděla jsem naoko bezstarostně. Ale uvnitř? Uvnitř mě se odehrával strašný boj! Srdce mi bušilo, nohy jsem držela, aby se neklepali. Ty oči, ten úsměv! Snad si na to za ten měsíc zvyknu a bude to jen a jen lepší! "Naty? Nechceš už klukům ukázat, kde budou spát? Přeci jenom jsou po dlouhé cestě, nemám pravdu?" zeptala se mamka. "To víš, že máš, najedl jsem se, zasmál tak se mi bude krásně spát" ozval se Marc. "A co vy chlapci?" zeptala se Ashley kluků. "No já upřímně sem stahanej jak pes. Ještě teda budu muset zavolat Tracku" odpověděl Mason. " já taky, musím přemýšlet. I když dneska se mi bude usínat dobře" řekl Mitchel a přitom na mě mrkl. Panebože! On na mě mrkl! Ale tak krásně, tak tajemně. Komu se tohle někdy vyplnilo? Tyjo, co by za to jaká koliv fanynka dala? Mít Mussoovic rodinu doma a jen na ně prostě koukat! No, musím se probrat! Přemýšlet budu až večer! "tak jdem, snat to přežiju bez úhony!" řekla jsem a šla jsem první. "tak víte co? Já vás provedu po celém domě. Tohle je záchod, tady koupelna. Tady je kuchyň a jídelní místnost, jak tak koukám, tady bude asi nejvíc času trávit Marc" zasmála jsem se, protože měl zase celou pusu od čokolády. "To jo, asi mu sem ještě dneska nastehujem postel" řekl Mitchel a musel se uhnout, protože Marc po něm vystartoval. " hele počkáme tak týden. Když se to nezlepší, tak sem tu postel donesu s Váma!" zářivě jsem se usmála a taky sem musela uhnout, jinak by mě jedna přiletěla. Se smíchem jsme se přesunuli do 1 patra. "Tak, tady spěj naši, vedle vaši. Je tady záchod a ještě pokoj pro hosty. A tady už jsme v našem patře. Tady je záchod, vedle koupelna. Tady spím já a hned vedle vy" "Naty, to aby ses zamykala, kdo ví, co po nocích vyvádíme" řekl se smíchem Mason. "No hele proč zamykala? Inces se mě netýká, to je čistě vaše věc, jen nezapomeňte na ochranu" odpověděla jsem a za smíchu kluků otvírala jejich pokoj. Jako první se tam nahrnul Mitchel, protože chtěl tu nejlepší postel. "Ty Naty?" zeptal se mě. "Ano?" odpověděla jsem a klepala sem se. "Proč jsi na mě zlá a dala jsi mi ten nejškareději slovník?" zeptal se mě s hraným smutkem. "No já ti nic nedávala" ty sis tu postel vybral sám" řekla jsem a sledovala jejich pobavený výrazy. Marc se na slovník nedůvěřivě koukal, pak koukal na mě. Chvilku jsem si myslela, že po mně ten slovník hodí, ale pak se jen začal smát. " Super, se jako budem učit? Za CO mě trestáš, za CO?" předstíral zoufalství "Hej kluci, ale teď mě něco napadlo" zatvářil se Mitchel tajemně. " jo a co?" zeptal se ho se zájmem Marc. " noo já vám to řeknu, až si to promyslím" usmál se na mě. "No nic kluci, jdu. Musím se na zejtra vyspat. Tak dobrou a krásný sny. Kdybyste ještě něco potřebovali, stačí zaťukat" řekla jsem. "Dobrou Natálko" slyšela jsem trojhlasně. Rychle jsem zalezla do koupelny, jde sem se opřela o dveře a zhluboka jsem dýchala. Tyjo, tohle je snad sen, to nemůže být pravda. Mitchel Musso, je u nás doma. Měsíc tu bude. Usmívá se na mě. Nee tohle nepřežiju. "Káča" plácla jsem se do čela. "noo tobě to taky trvá než zavoláš, člověk z tebe jednou umře! Tak povídej, přeháněj. Jaký jsou? Kdo to je?" vychrlila na mě kupu otázek. "Kači, pořádně ti to povim, až se uvidíme, protože chci vidět tvůj výraz. Jinak jsou fajn, s rukama je sranda. Už mě hodili tác na hlavu, dřív sem mluvila než myslela. Úžasný! Teď jdu spát, mám toho dost, nějak to je všechno zmatený!! Tak se měj krásně a krásně se vyspi" loučila jsem se. "Naty! Ty jseš strašná. Fakt! Já se na to celej den třesu nedočkáním a ty mě jen takhle odbudeš" tak se měj a ráno ve škole" dobrou!" řekla a zavěsila. Já sem se vysprchovala, umyla jsem si hlavu , a co nejtišeji se přesunula do pokoje. Vypadalo to, že celý barák spí. V pokoji jsem se převlíkla do pyžama a zalezla. V hlavě se mi honily myšlenky. Nebyli ucelený, ale zmatený. Jedna překrývala druhou, ale všechny se týkaj dneška. Co se všechno stalo a nestalo. Jak to bude pokračovat, jestli vždycky budu tak rozklepaná, vynervovaná nebo se to zlepí. Zlepší do takového stádia, že budu schopna ze sebe vydat kloudné slovo a ne ty nesmysli, co ze mě padaj. Nevím, proč se před ním nemůžu chovat stejně jako před Marcem nebo i jako před Masonem. V tom, že je slavný to není. Mason je taky. Je to prostě v tom, že je můj oblíbenec, že jsem ho milovala a miluju jako toho kluka z plakátů. Ten samí kluk, kterej teď spí vedle v pokoji. Kluk, o kterém sní miliony holek. A já ho mam na dosah. S touto myšlenkou jsem usla. Tvrdým spánkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DomiQe* DomiQe* | Web | 8. ledna 2011 v 18:36 | Reagovat

pĚKNÉ ČETL JSEM 15 minut :DD

2 DomiQe* DomiQe* | Web | 8. ledna 2011 v 18:56 | Reagovat

tento díl :D

3 Mandy Mandy | Web | 8. ledna 2011 v 19:10 | Reagovat

Ty sis na mě ještě vzpoměla?xD ale máš to tu pěkný dlouho jsem tu nebyla..:) Přečtu si to až budu mít víc času:)A pak okomentuju.. ,)

4 Lenka Musso Lenka Musso | Web | 18. července 2011 v 16:53 | Reagovat

To je nejsuprovější Díly na světě !! Máš velkou fantazii!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama