5.Díl....Faleš

2. srpna 2010 v 12:43 |  Faleš
Do místnosti vstoupili Jonas Brothers !!! Zůstala jsem s pusou dokořán, Míša přepadla přes gauč, když couvala a Tom mě ukrutně štípl do ramene. " Jaau co to děláš???" ptala jsem se ho. " Bolí? Tak to nesníme!" První do dveří vlezl Joe a zářivě se usmál, poté Nick, který se sice zářivě usmíval, ale když spatřil Tomovu ruku kolem mých ramen, úsměv se mu zasekl. Když vstoupil, Míše z úst unikl podivný skřek, který se snad nedá k něčemu přirovnat. Poté do dveří vstoupil Kevin, který měl za krkem Frankieho. "Ahoj" pozdravili. "Ahoj" sborově jsme odpověděli. "Tak co, jak se Vám líbil koncert?" ptal se nás Nick. Jelikož já ani Míša jsme ještě nebyli schopni slova, mluvil brácha. " Jo byl úžasnej, holkám se taky dost líbil. Nejlepší bylo, jak jste vyjeli nahoru a ty akrobatické kousky!" "Děkujeme, a jak se vůbec jmenujete?" ptal se Kevin. " já Tom" " Já Kačka" špitla jsem " Já Míša" řekla a stále koukala na Nicka. " Tom, to je pěkný jméno. Já říkal, že se ještě uvidíme koloušku" začal šaškovat Kevin, a to prolomilo nervozitu. Poté sme se bavili uvolněně. Míša se sice předváděla, ale kdo ne. " Ty Tome, to je zvláštní, většinou na

koncertech nevidíme kluky" ptal se ho se zájmem Nick. "To mamka" "Cože?"vykulili na něj oči. "No, my měli jet za tetou do Francie, a při tý příležitosti naši dali ségře Váš koncert za vysvědčení. Jelikož ale nevěděli, jestli pojede Míša, tak mi lístek koupili taky, jako doprovod. Upřímně jsem Vás nesnášel, ale teď sem změnil úplně názor. Hudba je dobrá a Vy jste fajn týpci!" řekl brácha koukal na jejich výrazy. "Takže, vy dva jste sourozenci?" ptal se šťastně Nick a ukazoval na mě a na Toma. "Dvojčata. Nevidíš tu podobu?" odpověděla jsem. "Keve,máš šanci!!!" utahoval si z něj Joe. "Nicku?" "Ano Kačko?" "Můžu se tě zeptat, za co ses mi omlouval?" koukla jsem na něj nechápavě. "Takže ty jsi mně fakt nepoznalaJ. To já sem tě srazil u toho výtahu a pak tě naše limuzína skoro porazila" dořekl a sladce se usmál. " Jo tak to si byl ty! Ještě že neumíte tak dobře česky, by ses asi divil.""Počkat, takže bydlíme v jednom hotelu?" opakovala Míša. " Ano, v prezidentském apartmá" usmíval se Joe. "Počkat, když prezidentským, tak co to bylo za ránu? Okolo 11 ráno?" ptala jsem se. Najednou se Frankie začal smát. Málem bych zapomněla, že tu je. Kevin se zašklebil a začal vyprávět. "No, Joe a Nick jsou strašní spáči, tak jsme tady s Frankiem vymysleli plán, jak je krásně vzbudíme" Nakoupili jsme vnitřní dělobuchy a tím je ráno probrali"dořekl a plácl si s Frankiem. "No to teda bylo probuzení" začal se rozčilovat Nick. Najednou mi začala hrát melodie When you look me in the eyes. "Ano? Je ahoj této, no nevolali, protože jsme ještě na koncertě. Ne už nehrajou. Jo přežil, sedí vedle mě. Já nevím, my ti pak zavoláme. Zatím" "To byla teta, kdy pro nás má poslat auto." "Proč by pro Vás posílala auto?" ptal se Kevin a se zaujatým výrazem se šťoural v uchu. " No, tak pěšky se mi fakt nechce" odpověděla mu Míša, spočívajíc pohledem na Nickovi, který stál s výrazem dítěte, který spatřil stánek se zmrzlinou. "Ale ne! Robe? Máme někde uchošťoury?" ptal se Kevin. "Jdu se kouknout" "Díky! No jako, proč by pro Vás někoho posílala? Vždyť bydlíme v jednom hotelu. Zajdeme na zmrzlinu a pak do hotelu. Co vy na to?" ptal se Kev s andělským úsměvem. "Prima nápad Keve" pochválil ho Joe. S bráchou a Míšou jsme se na sebe podívali a naše výrazy hovořily jasně. " A nebude Vám to vadit?" ptala se Míša, ale už zvedala tašku a chystala se k odchodu. "Jasně že ne" řekl Joe a spěchal ji na pomoc. " Tak jo, ale já chci tam do toho, víte ne? Jak je kupa zmrzliny a hodně lidí!" poručil si Frankie. "Cože, co kam?" ptala jsem se zmateně. Jestli tohle pochopili, tak jsou to fakt borci!! "A myslíš to, jak tam chodili v růžový nebo v bílé?" ptal se ho Kevin a podával mu mikinu. "Růžová" řekl a skočil mu na záda. "Tak jdeme do růžové! Kačko, jdeš?!"Ptal se mě Nick a držel mi dveře. " Jo jasný" a společně jsme prošli dveřmi. Bylo vidět, že to Míše vadí, že ji si všímá Joe a mě Nick. Neříkám, Nick je kus, ale já chci prostě Joa ať se děje, co se děje" ty očka a ta prdelka. Hmmmm…… Vystoupili jsme zadním vchodem, kde na nás už čekala limuzína. " To jsi ty!!" ozvalo se najednou. Já se otočila a spatřila toho samého řidiče, který mě včera skorem srazil. "Ano, jsem a dneska šanci na zabití nedávám!" usmála jsem se na něj a nastoupila do limuzíny. " No páni" vyjelo ze mě. Kluci se jen usmáli a dali se s námi do řeči. Vyptávali se nás na různé věci, hlavně ohledně Česka. Ani se nedivím, že ho skoro neznají. "Jak dlouho ještě budete ve Francii?" zeptal se jich Tom. " Ještě tak týden, máme 2 koncerty, potom jedem do Německa a poté do LA." Odpověděl Kevin, který se zase šťoural v uchu, tentokrát už uchošťourem. Ten blažený výraz mluvil za vše! "Kevine, nech toho!! Stejně tam ten zbytek mozku nevyšťouráš. Akorát nám zasviníš podlahu pilinama!" utahoval si z něj Joe. Všichni jsme se začli smát. " LA??" vykřikla jsem, až se Joe lekl. "No LA…. jako Los Angeles, leží v Americe, je to město,srdeční záležitost, nejsou tam klokani, ale zase tam je pěkně. Už víš?" ptal se mě Nick a podával mi pití. " Já vím, kde je LA a kde přesně budete? S Tomem tam po Francii razíme taky. Naši tam jsou na služební cestě. Bysme se mohli vidět, jestli Vás ovšem přežijete" dořekla jsem jedním dechem. Kluci se na sebe podívali "No to je skvělé!! Jasně, že Vás budeme chtít vidět. Bože to je super" vykřikl Kevin. "Byli jste tam někdy? Že bysme Vás vzali na naše oblíbená místa" řekl Nick a mrkl na mě. Pohled mě padl na Míšu, která se tvářila hodně naštvaně. Ale proč? Vždyť jsme ji nic neudělali. "A Míša pojede taky?" zeptal se toužebně Joe….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama