4.Díl-......Faleš

2. srpna 2010 v 12:42 |  Faleš
Druhý den nás asi v 11 probudila ohromná rána z patra nad náma. Jak kdyby tam něco bouchlo" poté se ozval ohromný smích a taky ne zrovna moc lichotivá angličtina. Míša se s nějakou angličtinou nepárala- ta nadávala česky. Nechali jsme si na pokoj donést snídani a začali se pomalu chystat. "Ty Míšo, já nevím co na sebe" to nestihnu,vždyť za hodinu musíme jít" vyšilovala jsem! Koncert je sice až od 5, ale hodinu trvá cesta k hale a musíme tam být nejméně 4 h před tím, aby nám někdo nezabral místa. " Kačii to ja taky ne!! Každá jsme se ponořili do svých kufrů. Najednou jsme naráz vykřikli "Mám to!" "Uka" "Ne ty!" "Tak obě" Míša si vybrala černý kraťasy, k tomu bílé triko,spoustu náramků a řetízků a na nohy baleríny. Já si vybrala delší fialové triko s výstřihem, k tomu mini kraťasy, baleríny a několik náramků a jeden řetízek s písmenem K, který jsem dostala od Toma, je nádherný a já na něj nedám dopustit. " Kočky!!" plácli jsme si. Ano Míše to sluší, typická blonďatá kráska, po které všichni touží. Já sem černovláska, ne moc vysoká a

holkám většinou jde se dostat k mému bráchovi, než aby jim záleželo na mě. "Pojď musíme ještě pro Toma." Tahala jsem Míšu. "Brácha! Pojď sakra!" " No ji, vždyť už lezu!" " Tyjo, ty ses teda vyfikl!" pochválila jsme ho a myslela jsem to upřímně.měl na sobě tmavé rifle,bílé tílko,pod kterým mu byli vidět svaly a přes to měl kostkovanou košili. Na krku měl štítek ode mě. "Joo to jo, úplně jako Nickoušek" rozplývala se Míša. Tom dělal, že to neslyšel. Teta nám zařídila odvoz. Ten už na nás čekal, tak se mohlo hned jet. Celou cestu jsme nezavřeli pusu a dokonce i Tom se zapojil, a za to sem byla vděčná. Asi ví, že bych si to neužila, kdyby byl jak kakabus. Jen jsme dojeli před halu, viděli jsme už tak 500 fanynek. Tomovi se v očích objevilo zděšení, mě a Míše nadšení. "Děkujeme. Pak zavoláme tetě, až budete moc přijet" rozloučila sem se s ním. " tak a jdeme na to. Tomii, jdi vepředu, oslnivě se usmívej, hoď po nich očkem a oni budou uhýbat,protože jim zůstane pusa dokořán" nabádala jsem bráchu se smíchem. Tom na mě čumel jak na UFO. "A proč by to jako dělali?" ptal se a ťukal si při tom na čelo. "Však to zkus"hecovala jsem ho. Tom se nenechal pobízet dvakrát. Šel, a na každou fanynku, která nechtěla uhnout se zářivě usmál,mrkl okem a prohodil "Excuse me,please". Holky zůstali čumět, uhli a my s Míšou jsme se za ním rychle protáhly. "No neříkala jsem ti to? Takový jižanský štramák" Smála sem se mu. Smíchem jsem nakazila i Míšu a Toma. Ty 3 hodiny utekli jako voda. Mezitím se dostavilo dost lidí a ostatní stále přicházeli. Mladí, staří, sami, po skupinkách. I kluci se tu našli,takže Tom přestal remcat, že bude jediný a začal se snad i docela těšit. Ve 4 se otevřeli brány haly a my mohli dovnitř. Tyjo já naše miluju!!! Máme lístky přímo před podium! Postavili jsme se a pokračovali v debatě,co mohla bát ta rána . od rány jsme se dostali až k personálu. Prý by do hotelu na prázdniny měla přiletět brigádnice z česka. Mohl by to být někdo známej, aspoň bysme se tu nenudili. Když se v 5 rozezněli úvodní tóny písničky That´s Just the way we roll , dav začal šílet a na podium přiskákali Jonas. S Míšou jsme se rozječeli, začali skákat. Brácha se nám smál, ale jak sem si všimla, písničku si začal pobrukovat. Asi je zná ač nechce. Poté přišla písnička SOS, a
my přestali vnímat úplně. Ponořili jsme se do koncertu,zpívali jsme s klukama a mohli na nich oči nechat. Teda já hlavně koukala na Joa. Je tak úžasnej. Míša zas nemohla spustit oči z Nicka. Kluci občas koukali naším směrem. Několikrát jsem si všimla, že na mě
Nick mrkl a usmál se. "Ježiiš co je mi do nějakého Nicka? Já chci Joa" pomyslela jsem si. "Tak lidi, teď si dáme tak 15 minut pauzu. Nevychladněte tu" řekl Kevin,mrkl a odešel. Okamžitě jsme s Míšou dali hlavy dohromady a do debat y zatáhli i Toma. "Tyvoe, to je úžasném koncert a viděli jste Nicka? Ten je naprosto úžasném" rozplývala se Míša. "No a co teprve Joe, ten si je" přidala jsem se a automaticky sem pohlédla na Toma, jako by to byla 3 holka. " Jooo a co potom ta prdelka a kotlety Kevina!" začal dělat hysterickou fanynku. S Míšou jsme se začali hrozně smát. Kdo by ne, když mu tam poskakuje brácha jak potrefená koza. "Bože holky, co na nich vidíte?" kroutil hlavou "Sice musím uznat, ze jsem se spletl. Jejich muzika je dobrá,atmosféra taky, ale vždyť vypadají úplně normálně" "Hele to s tím vzhledem jsem jako přeslechla,si jako myslíš, že jsi lepší?" vyjela na něj Míša. Nějak ještě nepřekousla, že ji Tom jako jediný kluk odmítl. "Uklidni se Míšo. Tome, taky sem to jako přeslechla, ale zase sem ráda, že se ti to líbí" objala sem ho. To sem asi neměla dělat , holky kolem čuměli a mít nůž, tak mě probodnou. "Tome, asi sem ti teď odradila nápadnice" sdělila sem mu a Tom se rozhlédl. " No joo,ještě že nejsou hezký, jinak bych byl naštvaný" smál se. "Ticho, už jdou!!!" přerušila jsem Toma, když chtěl něco říct. Začali hitem Year 3000 a poté byla moje oblíbená A little bit Langer, když jsem jí slyšela poprvé, rozbrečela jsem se. Teď? Brečím zase. Nevím ani proč, ale jo. Zachytila jsem Nickův pohled,který byl taky plný slz. Malinko jsem se na něj usmála. Úsměv mi oplatil. Když se blížil konec, spatřila jsem všechny 3 Jonase, jak koukají naším směrem. Otočila jsem se na Míšu a ta s bláznivým výrazem na mě. To znamenalo jediné-viděla to samé jako já. Najednou se ujal slova Nick. "Tuhle písničku,bych chtěl věnovat té černovlasé slečně vepředu ve fialovém triku. A zároveň se jí chci omluvit. Promiň." Usmál se a než stačil něco říct,vytrhl mu mikrofon Joe. "A já té blonďaté slečně vedle" zamrkal na Míšu a podal mikrofon Kevinovi. Ten na něj sekundu zíral, pak se široce usmál a řekl " A já tomu fešákovi vedle té černovlásky. Chlapče, doufám že se uvidíme! Zamrkal na Toma
a
my se mohli umlátit. Nesmáli jsme se jenom my 3,ale i ostatní holky. Pak se rozezněla snad ta nejkrásnější písnička-When you look me in the eyes a já dojatě zpívala s nimi. Ani nevím proč, ale místo na Joa sem koukala do očí Nickovi a on mě. Tenhle pocit se nedá ani popsat. Když písnička dozněla, fanynky se rozječeli. Jonas se uklonili, zamávali a řekli "Doufáme, že se všichni uvidíme na autogramiádě!" a odešli. "Tyjo, to bylo naprosto super! A ten Nick lidi…ten je úžasném, já bych po něm skočila!! Rychle na autogramiádu" žvanila Míša a tahala nás směrem, kde byla autogramiáda. Já s Tomem jsme se na sebe podívali, usmáli a šli za ní. "Tak co, líbilo se ti to? Nebo to jsou furt ti teplouši?"ptala sem se brášky. " No, musím uznat, že jsem změnil názor. Jsou vážně dobří. A asi ani ne návykové, když si dokážou udělat srandu sami ze sebe. Ten Kevin mě fakt dostal" při té vzpomínce jsme se zasmáli. " Děkujo Tome, že si to tu vydržel. Víš jen co by mě zajímalo?" "Dělejte! Kdybyste nebyli sourozenci, řekla bych, že děláte prasárničky!" vyjela na nás Míša. "Prosimtě mlč!! Ne co?" otočil se na mě. " za co se Nick omlouval, vždyť jsem ho viděla poprvé v životě!" " Jo, taky jsem nad tím přemýšlel." Tak aspoň jsem v tom přemýšlení nebyla sama. Když už jsme byli skoro u kluků, najedou se před náma objevil Big Rob a tvrdým hlasem prohlásil "Vy 3 NIKAM" "Jak my 3 nikam, děláte si srandu? Neletěla jsem z česka abych se k nim nedostala!" začala šílet Míša a lidi se po nás začali ohlížet. "Prostě uhni ty plešatá, přerostlá gorilo, já za nima
CHCI!!" zakřičela a rozeběhla se. To už na nás koukali úplně všichni. Já se koukla na Toma, který to chápal asi jako já-takže vůbec. Asi na nás musel být vtipný pohled. Když jsme se koukli, jestli se Míša k JB dostala, spadla nám pusa údivem-Big Rob držel Míšu v náruči, na nás kývl a odcházel pryč. "Asi bysme měli jít Kačko" řekl Tom a bylo vidět, jak ho to mrzí. Když jsme se loudali za Robem, měli jsme pohled na Míšu, která ho mlátila, bušila pěstičkami a vztekala se, jako malé dítě, když mu vezmete hračku, nebo nechcete koupit sladkosti. Nadávala mu česky i anglicky, ale on si z toho nic nedělal. "Jdete?" zeptal se nás. "Joo" ucekla jsem " Jako co má tohle znamenat? Kačko co jsi jim udělala?" " Já NIC, fakt úžasném koncert a skonči to takhle" posmutněla jsem. " můžete nám říct, jam nás vedete?" zeptal se ho zostra Tom. "Pryč"odpověděl Rob. "Tyjo, tak to bysme fakt nevěděli, děkujeme" odpověděl mu ironicky Tomáš.Šli jsme halou, různýma dveřmi, Míša nepřestávala ječet až najednou…. "Jsme tady"prohlásil Rob, zastavil se a já do něj vrazila a spadla. " Si v pohodě?" ptal se mě, položil Míšu a pomáhal mě zvednout. " Jo sem" vytrhla jsem se mu. "Pojďte sem" otevřel dveře, vešel a pustil nás dovnitř. "Posaďte se,čekejte a nic nerozbijte. Zatím" . "Ty plešatej hrochu, jaký zatím? Tebe už nechci nikdy vidět" křičela za ním Míša.
"Co to má jako bejt? Já se celou dobu těším na Nickouška a teď ho ani neuvidím? Jako nechápu! Tomáši co jsi udělal? Beztak ses tvářil jak debil, že nás nechali vyvést?" vztekala se. Takhle sem ji naposled viděla, když ji Tom poslal někam. Brácha už se nadechoval, že jí něco řekne. Čapla jsem ho za ruku, zmáčkla mu ji a předběhla jsem ho. "Míšo, uklidni se. Tom ani já taky netušíme, proč nás vyvedli. Mě to neštve o nic míň než tebe. Těšila sem se!! A uklidni se, víš že když se rozčílíš moc, teče ti krev z nosu. Nevím jak vy, ale já se posadím, bolej mě po koncertu nohy" dořekla jsem a hrcla si. Tom si sedl vedle mě a Míša naproti. Asi si vzala mojí radu k srdci a supěla potichu. "To nechápu..co s náma teď bude?" zakňučela jsem a brácha mě chytl kolem ramen. "V klidu,nahodíte s Míšou úsměv a všechno nám projde" "Ticho!!! Neslyšíte něco?" zatavila naši debatu Míša už v zárodku. "Ajo, nějaký hlasy,hodně hlasů a taky smích" řekla jsem. Najednou se otevřeli dveře a v ni se objevil Big Rob-opět. "Jdi pryč"začala Míša. "Klid, mysli na krev"klidnil ji Tomáš a ona se kupodivu uklidnila. Rob neřekl ani půl slova,vešel a za ním vletěl fotbalový míč. Absolutně jsme to ani jeden z nás 3 nechápali. V sekundě se ale událo tolik věcí!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama