3.Díl....Faleš

2. srpna 2010 v 12:40 |  Faleš
Mamka na mě sice koukala jako na blázna, ale počkala. "Dobrý den,nemáte támhle to tričko v růžové barvě prosím?"zeptala jsem se prodavačky mile. "Zajisté slečno, na Vás? Tak to odhaduji tak S".řekla a už se otáčela, že se zajde kouknout do skladu. " Nee na mě ne,na mého bratra. Takže radši XL,je docela namakaný" usmála jsem se. " Na kluka? No slečno, jestli si jste jistá" řekla a koukla na mě jako na blázna. Zaplatila jsem a s úsměvem jsem vyšla z obchodu. "Pro co si tam byla?"Ptala se zvědavě mamka. "Uvidíš" šibalsky sem se na ni zasmála. Cestou domů jsem řídila já. "Super,brácha tady má auto, tak to bude doma" pomyslela jsem si. "Tomeeeee, mohl bys jít do kuchyně prosím? Něco sem ti koupila" křičela jsem na něj, když jsem si sundávala boty. "Počkej, jsem na záchodě!" "Tak co pro mě máš?"zajímal se, jen vešel mezi dveře."
"Na, to máš do Francie, bude se ti to hodit" podala jsem mu taštičku a sledovala jeho výraz. Nejdříve se tvářil nadšeně, potom se míchalo zděšení s nechutí a skončilo to u zlosti. "Ségra, to si děláš srandu? Myslíš, že na sebe tohle hybridní triko vezmu? NIKDY!!!"začal na mě ječet, až se mu taštička houpala na ruce. "Uka, co je to za triko?" zajímala se mamka, když viděla, jak já se směju a Tom se rozčiluje.

Brácha po ní s nechutí tričko hodil,mamka ho chytla,rozložila a začla se smát. "Joo Tomi, to si vem" smála se mu. " Ještě ty začínej!" řekl vztekle"Kačenooo, stejně tě jednou zabiju,jen počkej na tu pomstu" sliboval mi,vytrhl mamce tričko a odkráčel. "Joo tak to si vystihla, už vidím, jak Tom nosí růžové triko s Jonas" pochválila mě mamka. "No nic, jdu si lehnout. Tak dobrou a děkuju" řekla jsem,dala jsem mamce pusu na tvář a odešla jsem. Míše sem nahoře napsala SMS,ulehla jsem a hned usla. Ráno mě o půl 8 mamka budila, že mám dole snídani. Seběhla jsem schody,vzala si namazaný rohlík a vyběhla je zas nahoru. Stoupla sem si před skříň a vybírala co na sebe. Věci sem měla už zabalené, ale z těhlech sem si nemohla vybrat. No tak nakonec to vyhrálo dlouhé triko bez ramínek,baleríny, k tomu několik delších řetízků,náramky a hodinky. Zbytek sem dobalila, sešla do koupelny, kde sem si vyčistila zuby, namalovala jsem se a vyžehlila vlasy. Potom sem se dooblíkla a mohla sem vyrazit. Kufry už jsem měla dole,brácha už nabručeně seděl v autě a mohlo se vyrazit. Celou cestu Tom nepromluvil ani slovo. Zato mě pusa jela. Na Francii jsem se už neptala,ale spíš na LA. Naši tam jedou za prací. Je možný že tam budou déle jak dva měsíce. Jen sme dorazili na letiště,uviděla jsem Míšu. Tyjo, jsme jako sestry. Máme na sobě to samé. Ona sice má jiné triko, ale nevadí. Objali jsme se a po tom nastalo loučení. "Mějte se, a užijte si to tam!" mávali nám rodiče. "Mějte se a děkujem." Nastoupili jsme do letadla,brácha nasadil sluchátka a spal, nebo aspoň předstíral že spí. My s Míšou si povídali a plánovali, jak si to tam užijem, co si koupíme, kam vyrazíme a hlavně, jak se těšíme na koncert. Od toho se odvinulo, koho která z nás sbalí. "Já chci Nicka" řekla Míša. "A já Joa" řekla jsem. Tak a na Toma zbyl jenom Kevin. Snad mu to nebude vadit a nějak se s tím popereJ. Bylo ovšem jasné, že ani jedné se to nesplní, ale snění je krásná věc ne? J Jakmile jsme dosedli na zem, už tam na nás čekala teta. Nejdřív bych jí ani nepoznala, strašně se změnila. Dříve byla mohutnější,usměvavá žena..a teď? Je z ní krásná, hubená a přešťastná žena. "Ahoj Tome, Kačko a Míšo" řekla, a postupně každého z nás objímala. "Ahoj teto, ty ses ale změnila" začal brácha."Tomi, ty lichotníku:D" řekla teta se smíchem. " Tak co, jakou jste měli cestu? Neházelo to s Váma moc?"začla se vyptávat a my ji začali vyprávět. Cesta do hotelu nám uběhla velmi rychle. Když teta zastavila, koukali jsme jako divý. Byli jsme snad před nejluxusnějším hotelem v celé Paříži. "Tak, vítejte v prozatímním domově. Doufám, že se Vám tu bude líbit, a nic tu nezničte. Co si pamatuji, tak vy dva Kačko a Tome, jste celkem čísla" zasmála se. "Nee teto, už neJ,číslo už je jen Kačka" začal rejt brácha…"Víš co Tomášku? Vezmi si to svoje nový tričko, strašně ti sluší" odpověděla sem mu. Tom se na mě zlostně koukl, ale sklapl. Teta nechápala, tak sem jí to vysvětlila. Když sem řekla slovo Jonas, tajemně se usmála. "Tak počkejte, jdu Vám pro klíče, nevadí ti Tome,že budeš se mnou? Máme plno, takže 1 pokoje navíc mi uvolnit nemůžou" řekla teta a bylo vidět, že ji to opravdu mrzí. "Této, co tě to napadá? Jasně, že mě to nevadí. Radši s tebou než tady s těma" přispěchal brácha s odpovědí. Nemá Míšu rád, takže je protivném dvojnásob. "Tak to jsem ráda" řekla a odkráčela na recepci. My se zatím rozhlíželi kolem. Bylo tu dcela hodně lidí. V rohu u dveří postávali fotografové a netrpělivě někoho vyhlíželi. Jakmile někdo vešel v brýlích, okamžitě ho vyfotili, poté se ale zklamaně stáhli. "Tak a můžeme jít" vyvedla nás teta. "Ty Niki,co tu dělají ty fotografove?" zeptala se Míša. "Víte,ubytovává se tu mnoho celebrit. Oni tu stojí celé dny a čekají. Naštěstí s nimi nemáme žádný problém. Dá se s nimi i dobře povídat a jsou vstřícní. Což se už teď moc nevidí" řekla a zavedla nás k výtahu. Najednou z něj vyletěl kluk jako by mu u zadku hořela koudel. Sejmul mě docela nevybíravým způsobem, až sem zavrávorala a spadla na bráchu. Ten kluk se jen otočil, zahuhlal "Sorry" a zase pelášil pryč. "Bože co to bylo za blbečka? Si jako myslí, že je hvězda? Se asi splet chlapec! Rozčilovala jsem se. Teta se jen usmála, zmáčkla tlačítko do 23 patra a výtah se rozjel. "Takže, budeme bydlet pod patrem s prezidentským apartmánem. To je teď obsazené a pohybuje se tam dost lidí, takže je i malinko hlučný. Pokoje máme vedle sebe. Jsou velice luxusní, tak se snažte nic nerozbít. Tady máte karty, ubytujte se a můžete vyrazit do města na nákupy. Rodiče Vám nechali udělat nové karty s Duraka, takže placení by neměl být problém. Jen se snažte přijít nějak přiměřeně, aby ste zítra byli čilí. Příjemnou zábavu" dořekla instrukce a vešla do svého pokoje. "Brácha, jdeš s náma?" zeptala jsem se ho mile. "To půjdu radši vykuchat hejno ropuch" ucekl a vešel za tetou. No tak to bude fakt zábava, jestli se bude chovat takhle. S Míšou jsme vešli a údivem nám spadla pusa. Ten pokoj byl fakt úžasný. Došli jsme si na záchod, vzali kabelky a vyrazili do města. Cestou sme si na recepci vyzvedli mapu Paříže, kdybychom se náhodou ztratili. Prolezli jsme tolik obchodů, co to jen šlo, stavili se na Pizze a celou dobu jsme plánovali, jak si to tu užijeme. Nejvíc jsme se těšili na koncert. " Ty Kači, to by bylo úžasný, kdyby si nás všimli co?" začla Míša. " No naprosto, ale víš kolik tam bude holek?" "Tisíce, já vím" posmutněle řekla Míša. Když už bylo půl 7, rozhodli jsme se, že půjdeme zpět. Dvě ulice od hotelu jsme přecházeli. Najedou se ozvalo skřípění brzd a Míšin výkřik. Já sem se strašně lekla, protože asi 20 cm ode mě zastavila velká limuzína. Nechybělo mnoho a mohla sem přijít o koncert Jonas Brother!!! Řidič vylezl, omluvil se
a ptal se na moje zdraví. "Dobrý, nic se nestalo" odpověděla jsem mu též anglicky. " Omlouvám se, kdybych neměl plno, zavezu Vás, kam budete chtít" "To je dobrý, už jděte, ať posádka nečeká" řekla sem a zamávala. " Tyvoe Káčo, seš v pohodě? Já už tě viděla pod kolama! Ale milej řidič, škoda, že měl plno, víš co by to bylo? Přijet limuzínou před hotel jako nějaké hvězdy?" začla snít Míša. " No jistě a paparazzi by se po nás vrhli. Jo to by bylo
J" smála jsem se. Když jsme přišli před hotel, bylo tam fotografů mnohem víc. " Haa Míšo, už na tebe čekaj" začala jsem si z ní utahovat. " Nech toho. Jen by mě zajímalo, na kohočekají. Myslíš, že to tvoje teta bude vědět?" ptala se
a se zájmem sledovala ten ruch, " Můžeme to zkusit" cestou jsme potkali mnoho lidí. Někteří mi byli i povědomí, což je ukrutná blbost. Za tetou jsem naposled byla před 3 roky a tohle ani není personál. Když jsme zaťukali na tety pokoj, nikdo tam nebyl. S Míšou jsme tedy zalezli k nám, vykoupali se a zalezli do postele. Asi hodinu jsme si povídali a pak únavou usli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama