2.Díl-Faleš

25. května 2010 v 17:11 |  Faleš
Se smíchem jsem se na něj podívala. Neměla bych být ráda, ale
jak jsem vždycky ve svým živlu, když se brácha rozčiluje. "Kačeno, nesměj se! Stejně za to můžeš ty! Mamini řekni , že je to jen blbej vtip" začal breptat a s nadějí se koukl na mamku. "Ne srandu si nedělám a nepřehrávej to! To vydržíš, dvě hodiny mezi ječícíma Fanynkami-co ty váš, třeba se tam do některé zamiluješ, nebo jeden z Jonasů do tebe!" mrkla na něj mamka. Já se začla smát, brácha vypadal, že mamku asi nakopne. Místo toho mě štípnul, vyplázl jazyk a uraženě odešel. Cestou si něco žbrblal. Jediné, co jsem slyšela bylo…zabiju….špunty….vynahrazení a gayove! Blbec fakt! Mu to "zpříjemním" Vrhla jsem na mamku šťastný úsměv a skočila jsem jí kolem krku…..Děkuju, děkuju, ani nevíš, jakou radost jste mi udělali! A bráchy si nevšímejte, ten je blbej! Jdu zavolat Míše,jet se mi za ní nechce" vykřikla jsem a s radostí vyběhla nahoru do pokoje. Tam sem se rozvalila na postel,šáhla po mobilu a v hlavě si přehrávala,co se mi to vlastně teď stalo…Teď? Splnil se mi ten největší sen! Uvidím je naživo! Nejlepší lístky! Ani jsem se nezeptala kam..Noo to je jedno, hlavní je že je MÁM, a že se mnou může jet i Míša. MÍŠA! Až teď jsem si uvědomila, že jsem jí chtěla zavolat. Našla jsem její číslo a čekala až mi to vezme. " NOO?" ozvalo se na druhé straně telefonu. "Jaký no? Míšo sedíš? Jestli ne, tak si sedni nebo lehni nebo se aspoň něčeho chytni!" vyhrkla jsem na ni. "Bože Káčo,co blbneš?" odpověděla mi. "Neblázním, držíš se?" "Noo tak nějak jo no" "Takže, pomalu bal kufry,jedeš s náma do Francie a hlavně máme nejlepší lístky na JOnas Brothers" dořekla jsem a čekala co se bude dít. Nic se ale nestalo. "Míšo. Halooo nespi tam!" začala jsem si zn í dělat srandu. " Já nespím, jen se tady štípu.Neděláš si ze mě jen srandu? Vážně jedem do Francie a vážně na JB?"ptala se mě furt dokola. "Ano, ano, ano. Míšo že se mnou pojedeš? Já tam nechci jet sama. Jen teda nevím kdy,ale asi ještě před koncem roku. A jede s náma i Tom. Noo jdi to oznámit vašim,já se jdu zeptat mamky, a pak ti napíšu nebo zavolám. Tak zatím" rozloučila jsem se a zavěsila. V rychlosti jse pohlédla na kalendář koncertů, který jsem si vytiskla.Francie, Francie, FRANCIE! Za dva dny! Cože? Mno, tak to potěs,to pojedem asi HODNĚ brzo. No šla jsem si svoji teorii ověřit. "Mamii?"křičela jsem už ze schodů. " Ano? Co potřebuješ?" zeptala se a dál se věnovala vaření. "Nějak si mě zapomněla říct,kdy odjíždíme" zeptala jsem se pomalu. "Zlato, zítra dopoledne. Koncert je totiž za dva dny. Míše si volala?" "Joo volala, prý by jela ale musí se zeptat. A jak vyjeme to udělali se školou?"optala jsem se na to, co mě trápilo ze všeho nejmíň. "No, my tam už volali. Ty jsi uvolněna a Míša taky. Tak nějak jsme s tím počítali a dávno jsme volali její mamince. Ta s tím souhlasila a zařekla se, že to Míše neřekne. Jak je vidět, tak to dodržela. Zítra v 10 vám letí letadlo. Takže o půl 9 vyjedeme. Míša bude čekat na letišti. Teď bys měla jít balit a zjistit co ti chybí, abychom to mohli dyštak sjet koupit. Stejně tam budeme muset,pro další jídlo a něco tetě, abyste tam nejeli s prázdnou."dořekla mamka a já na ni zůstala jen zírat. Tak tyto museli plánovat dlouho. Jediný. Na co sem se zmohla byla věta: "jdu zavolat Míše"Schody jsem brala po dvou,abych byla naoře co nejdříve. " No to si snad dělaj prdel ne?" uslyšela jsem, jen co mi Míša zvedla mobil. " No to mi povídej, taky jsem na ni čuměla. Jako tohle dělat za našima zádama"rozčilovali jsme se, ale jen napůl ovšem. Na druhou stranu jsme byli strašně šťastné. Vždyť tohle je náš splněný sen. 14 dní ve Francii+koncert Jonas. "No nic Míšo, jdu si zabalit a nakoupit. Asi nemám co na sebe. Bože! Tak pa zítra nemůžu se dočkat!" řekla jsem a zavěsila. Do přehrávače jsem si dala CD, od koho jiného než od Jonas. Po hodině jsem měla všechno nachystané. Malování, žehličku a kartáček si tam dám ráno. Tak a teď můžu jít za mamkou. "Mamkoo jedem teda?" křičela jsem na ni do koupelny. "Jistě, jdi vyjet s Volvem, Tomáš ho blbě zaparkoval. Já si musím dojít pro kabelku."Noo Vyjet…to couvání. To mi v autoškole dalo zabrat,ale dala jsem to. Tom mi pomohl, a teď, když chci vycouvat,řeknu bráchoj. Sice remcá, ale vždycky to udělá. Město s mamkou jsem si hodně užila. Celou dobuj sem vyzvídala,tahala z ní různý moudra, ale nechtěla mi nic říct - Že je to překvapení. Najednou jsem spatřila jedno triko a v tu ránu mě napadla zlomyslnost. "Mamo? Počkej tady chvilku prosím. Něco mě napadlo." řekla jsem a odběhla do obchodu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sisi:) Sisi:) | Web | 1. června 2010 v 10:52 | Reagovat

ahoj jam je:)
u ne super :)
nechceš se ke mne úpřihlásit do fan clubu jonas????
nebo jako sb?:)
ps:předem děkuji:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama