Návštěva......3.díl

25. dubna 2010 v 22:32 |  Návštěva
"Nech toho ty!" řekla Káča, ale propukla v hlasitej smích se mnou. "Dvořáková, Konopníková. Už zase? Co to je tentokrát?" zeptal se už nasupeně angličtinář. "Nic, nic…jen probíráme tu nejlepší pastu pro kuřata" řekla jsem se smíchem. "Dvořáková, vy máte jediný štěstí, že jste v AJ dobrá a že já nerad dávám jedničky!" zašklebila jsem se na něj a dále se věnovala Káče. Když zazvonilo, já jsem dumala nad vším. Hlavou se mi honili různé myšlenky. Hlavně ty z auta… A tentokrát ne ty o Vaškoj. Ale o Mitchelovi…Tohle? Nemůžu nikomu říct, všichni by si mysleli, že jsem naprostej blbec a mysl mám
stejnou jako ty pubertální 14 a ne jako 18-ti letá holka. Jak mě užírá, že to nemůžu říct ani Káče. Jak bych jí chtěla říct, že jsem si ho zamilovala. Ne snad pro to, jak vypadá, a že je slavný, ale i protože jeho texty mají hloubku a že vím, nebo si myslím, jakou má povahu. Jediné, co Kačka ví je to, jak ho obdivuju. Nevím, co bych dělala, kdybych se s ním setkala a mohla si s ním promluvit!
Štěstím a nervozitou bych se asi zbláznila! "Slečno Dvořáková, nechtěla byste se už vrátit zpátky do reality? Pojďte nám povědět o vaší rodině. A hezky En Eapaňol porfavor!!" Super, to mi tak ještě scházelo. Po 10 minutách dotěrných otázek jsem si šla sednou s 1. " Ty voe to je dědek! Jak já mám asi vědět něco o německým hospodářství? Nevím to ani v češtině natož v němčině. Fakt, příště si můžu vytáhnout třeba….." Káča se zarazila v půlce věty…."Ty Naty, co ti je? Jsi nějaká divná" řekla a pozorně se na mě zadívala. "Ale nic, jen mi taťka ráno oznámil, že na měsíc u nás bude jeho kamarád s rodinou, která obsahuje jeho, jeho ženu, 3 děti. Jen doufám, že nebudou mít nějaké zvíře!"
Vyklopila jsem to ze sebe a Kačka jen čuměla. " No ty jo a víš o něm něco?" zeptala se se zaujetím." Nn právě že nic! Jen že je to ten pán, u kterého taťka bydlel, ten co mě sehnal ty hodinky, ten plakát. Že se jmenuje Nick, má ženu Ashley a 3 kluky ve věku 15,18,21" dořekla jsem a koukala na její výraz. "Tyjo tak to je hustý. Ti jako táta nic víc neřekl?" "Nn, on pak začal mluvit o fotbale. Prý si o tom promluvíme dneska i s mamkou a v klidu. Jsem na to zvědavá. A hlavně, jak dlouho už to plánujou!" Pak sem se ponořila do myšlenek a Kačka, když už věděla co se děje, mě nechala být. "Kačko? Nepůjdem po škole někam? Na Kafčo? Na jídlo? Nebo nekoupíme si popcorn a někouknem na DVD? Taťka někde sehnal Zatměni" zeptala jsem
se a doufala,že mi nedá košem. " Ty Naty, to není špatnej nápad! Ale já chci místo popcornu gumový medvídky
J!!" "Platí" řekla jsem se smíchem a těšila jsem se na krásné odpoledne! Když ve dvě hodiny zazvonilo, s nadšením jsme s Káčou opustili tu pakárnu a těšili se na to, co nás čeká. Bez toho, aniž jsme se domluvili, naše kroky se nasměrovali do Tesca, oddělení SLADKOSTI. "Jééé Naty koukni! 2kg medvídků a jsou ve slevě. Naty,koupíme si dvoje a ještě 7UP." Breptala vesele Kačka. Když jsem se na ní podívala a uviděla její nadšení, musela jsem se smát. "Tak jo, ale hlavně se tu nezblázni radostí". Když jsme udělali náš MAXI nákup, přesunuli jsme se na autobusovou zastávku. "Naty, čum levobok. Hej to je týpek! Nepozvem ho k Vám? Gumových medvídků máme dost. Hele a koukni, jde k němu další kámoš… a taky pěknej! Hmmm co ty na to?" říkala s obrovským elánem. Otočila jsem se po směru, který Káča popisovala a spatřila jsem 2 opravdu pěkné kluky. Ten jeden byl vysoký blonďák, se svalnatou postavou, krásnýma modrýma očima a měl krásně vypracované ruce. Nevím proč, ale vždycky jako první koukám na ruce. Ten druhý byl taky vysoký, s tmavýma očima, ruce i tělo měl úžasné. "Naty, já chci toho blonďatýho!" plánovala si Kačka. "Kači, vždyť na nás ani nekoukaj" krotila jsem její nadšení. Když jsem se však otočila, zjistila jsem, že to není pravda. Oba na nás okatě koukali a smáli se na nás. Než se však oni nebo my stihli rozkoukat, přijel nám autobus a my museli nastoupit. "Tyjo..to je taková škoda! Viděla jsi je? Takový kousky nepotkáš každej den! Sme prostě trubky, že jsme tam nešli!"brebentila Káča celou cestu. Já se ponořila do svých myšlenek a nevnímala jsem ji. Ten tmavovlasý vypadal tak krásně. Tmavé, lesklé a zdravé vlasy.Jeho oči, ach ty oči. Tak zářivé a ty hrající plamínky. Někoho mi připomínal, ale nevím koho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama