Návštěva .........1.díl

7. dubna 2010 v 14:44 |  Návštěva
"Aaaa to už je zase ráno?" Pomyslela jsem si. Proč nemůže být noc delší? Takový krásný sen a já musím vstávat! "Zlato vstávej, nebo zase přijdeš pozdě!" Křičí na mě taťka zezdola. "No jo, vždyť už jdu! To je buzerace takhle po ránu!!!." "Nech toho žbrblání a dělej, nebo jdeš do školy pěšky!" Vyhrožoval tatík. Mám, nemám…honilo se mi hlavou. Když si pospím, můžu se ulejt a zůstat doma…hmm tahle možnost vypadala lákavěJ. "jestli si myslíš, že se uleješ ze školy a zůstaneš doma, tak na to ani nemysli! Nebo mysli ale rozluč se s počítačem a s televizí! " Hmm super! Tak mamka za mě rozhodla a ani o tom nevěděla.
Po 10 minutách přemlouvání a křiku zezdola, jsem se zvedla a líně se odšourala do koupelny, kde sem se zděsila při pohledu do zrcadla. " No panebože, to snad není ani pravda! Ty oči, ty kruhy pod nima ..Aaaaaaa jak někdo takovej může chodit po světě!Na zbytek těla sem se radši nekoukala, vyčistila jsem si zuby, vyžehlila vlasy, namalovala jsem se , oblékla jsem si volné triko,kraťasy, nasadila kotníčkový Conversky a šla jsem. " To jako nebudeš ani snídat? " křičela na mě mamka. "Ne mami, nestíhám. Něco si koupím cestou"volala jsem na ní v běhu, protože taťka už startoval auto.
"Tatii zastav se se mnou ve zdravé výživě. Musím si koupit něco k tomu jídlu, nebo se mamka zcvokne! " Taťka zakroutil očima ale zastavil. "Pohni Natálko, už takhle nestíháme!" Vyběhla jsem, vzala si dvě müsli tyčky a vběhla zpět do auta. " Tak co? Jsem dost rychla?" "Jistě, rychlá jako drakJ" . "Teď se ale připoutej a pozorně mě poslouchej." Bože, co si na mě zase vymyslel? Takovýhle tón už dlouho neměl. Mísil se v něm napětí, velká radost ale i starost. "Naty pamatuješ, jak jsem byl nedávno v Americe?" "Tati, jak bych na tohle mohla zapomenout? Přivezl si mi úžasný plakát Mitchela s jeho podpisem a krásné oblečení. A taky hodinky, které vypadali jako ty, co nosí Mitchel, jak je měl
na všech fotkách a pak najednou ne. A taky…." "DOST…DOST" řekl se smíchem taťka. "Vidím, že si to pamatuješ" Přiblble sem se na něj koukala a čekala, co z něj vypadne."No???" zeptala jsem se, když jsem viděla, že jenom zasněně kouká. " No jak sem tam bydlel u svého kamaráda, tak ten i se svojí rodinou přijedou k nám… "COŽE?" zeptala jsem se. " No? Copak? To je ten, co ti sehnal ten plakát i ty hodinky" "No a na jak dlouho?" "No…hmmm…nevím jak to říct…no na měsíc…nejmíň" "MĚSÍC? Tatínku, já vím, že ty jsi tam byl půl r oku, ale to jsi tam byl sám. Sice velký dům máme, ale víš, jak se tam budem mačkat?" Koukala jsem na něj s úžasem. "Ale nebudeme Natálko. Máme dost velkej dům, se dvěma koupelnami a třemi záchody. Máme 3 volné pokoje, takže to nebude problém. Nick a Ashley si vezmou jeden pokoj a kluci druhej + koupelnu, takže ti nebudou lézt do té tvojí." "Kluci?"Zůstala jsem koukat s pusou snad ještě víc otevřenou. " No kluci, čemu se divíš zlato?" Bože můj, nějací usmrkánci? To mě tak ještě scházelo, jako by nestačilo, že mě otravuje ten obtloustlej Venca, ještě budu mít na krku smrady. Fakt líp ten den nemohl začít! " A kolik jim je?" zeptala jsem se otráveně. "No jednomu je 21, druhému 15 a třetímu myslím 18. A netvař se tak otráveně" Tak 15,18,21? To by nemuselo být tak strašný, pomyslela jsem si s úsměvem a v očích mě začli hrát veselé jiskřičky. "Promiň taťko, myslela jsem, že jsou mladší a navíc mám nějaké problémy." Posmutněla jsem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lin Lin | Web | 7. dubna 2010 v 15:27 | Reagovat

v pohodě, i tak děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama